2. C Dějiny hudby

<< zpět

Konec

A to je vše. Už jen záchranný test (do pondělí 14. 6.) pro ty, co mají černé svědomí. Pokud jste průběžně plnili úkoly atd. (aspoň většinu), můžete ignorovat.

A ještě přikládám odkazy na některé Mozartovy skladby, o nichž byla řeč v úterý:

Koncertní árie Per questa bella mano (s koncertantním kontrabasem)

Symfonie č. 40 g moll (hned v první větě si můžeme všimnout přehledné ukázky tematicko-motivické práce)


Týden od 7. 6.

Naše úterní dvouhodinovka se uskuteční prezenčně! Účast je přísně dobrovolná!


Týden 30. 5.


Týden od 24. 5.

Na základě materiálů z minulých týdnů vyplňte test (klasicismus obecně a J. Haydn) do 31. května.

Případně si poslechněte alespoň kousek z oratoria Stvoření.


Týden od 17. 5.

Najdete také na Apple Podcasts v dalších podcastových službách.

Bulvárně o Josephu Haydnovi a kořenech vážné hudby


Zmiňovaná a citovaná literatura:
Theun de Vries: Haydnova hlava
Carl Dahlhaus: Die Musik des 19. Jahrhunderts (Nineteenth-Century Music)
Hendrik Van Loon: Umění
M. Riley & A. D. Smith: Nation and Classical Music: From Handel to Copland
Peter Van der Merwe: Roots of the Classical

Použitá hudba J. Haydna:

Symfonie č. 44 e moll, Hob.I:44, 1. věta
Intermountain Classical Orchestra, dir. Jeff Manookian

Smyčcový kvartet č. 62 C dur, Hob.III:77, op. 76, č. 3, 2. věta
Koeckert-Quartett

Symfonie č. 104 D dur, Hob.I:104, 4. věta
Das Orchester Tsumugi

(všechny hudební ukázky jsou pod licencí Creative Commons a byly získány z IMSLP.org)

Týden od 10. 5.

Přečtěte si o Josephu Haydnovi a poslechněte si ukázky.

Tato skvělá kniha je bohužel příšerně přeložená do češtiny, takže jsem tam opět udělal nějaké opravy.

Poslechněte si Symfonii č. 45 fis moll „Abschied“ (česky se jí říká „Na odchodnou“). Za poslední větou najdeme zvláštní codu. Zkuste zjistit, jaký příběh je za touto zvláštností (v textu výše to moc dobře vysvětleno není). Tuto symfonii bychom zařadili spíše do jakéhosi středního Haydnova období (z textu tak nějak nešťastně vyplývá, že 45. symfonie je snad ještě pořád „raná“!).

Z pozdních symfonií si poslechněte třeba č. 94 G dur „Surprise“ („Překvapení“). A opět zjistěte, proč se jí tak říká.


Týden od 3. 5.

Gluckova opera Orfeus a Eurydika měla premiéru ve Vídni v roce 1762. Skladatel ji později přepracoval pro pařížskou premiéru (1774) a v té souvislosti zde samozřejmě jednak najdeme francouzský text (místo původního italského), ale jsou zde další změny. Místo altisty (kastráta) zpívá Orfea tenor (ve Francii preferovali přirozené hlasy). A přibylo také baletní číslo – Rej blažených duší v podsvětí. Dnešní inscenace často kombinují obě verze (například zpívá tenor, ale text je italský apod.); inscenace z Českého Krumlova, kterou jsme viděli my, je však založená na původní verzi.


Týden od 26. 4.

Nezapomeňte do pátku odevzdat ve škole online úkol z minulého týdne.

Tento týden se podívejte na krásnou inscenaci Gluckova Orfea a Eurydiky z Českého Krumlova. Vzpomeňte si na Monteverdiho Orfea a zkuste porovnat obě opery. Než se podíváte na tu Gluckovu (nebojte, na operu je to docela krátké…), přečtěte si stručný děj (nebojte se spoileru, operu si můžete naopak užít více, pokud víte, o čem to je a jak to dopadne).


Týden od 19. 4.

Ve škole online máte další úkol (do 30. dubna). Věnujte pozornost novým šesti lokalitám v naší mapě (nová vrstva „Klasicismus“ tmavší barvou) a poslechněte si první Haydnovu symfonii. Případně samozřejmě račte googlit dle libosti.


Týden od 12. 4.

Nezapomeňte na úkol z minulého týdne a prostudujte si materiály o Mannheimské škole.


Týden od 5. 4.

Přečtěte si prameny z 18. století a odevzdejte domácí úkol ve škole online (do středy 14. 4.).


Týden od 29. 3.

Nezapomeňte do středy vyplnit test a podívejte se na video k období klasicismu:


Týden od 22. 3.

Máme tu slíbený test (proklik zde, nikoliv ve ŠoL) z toho, čím jsme se zabývali v poslední době. Vyplňte do 31. března.

Věnujte pozornost naší mapě, ve které opět přibyly další lokality.


Týden od 15. 3.

Tento týden si přečtěte:

Domácí úkol z minule: správné odpovědi na otázky k Assassin’s Creed 2:
1. Benátky
2. hra se odehrává ve druhé polovině 15. století
3. Chrám svatého Marka (San Marco)
4. V San Marco se v 16. století rozvíjela vícesborovost
5. V 17. století byly Benátky důležitým operním centrem
6. C. Monteverdi (působil v San Marco a na konci života napsal také opery pro nová benátská divadla)

Příští týden počítejte s testíčkem (hlavně z toho, co jsme probírali ve druhém pololetí, čili od začátku února).


Týden od 8. 3.

Domácí úkol (do pondělí 15. 3. odevzdejte ve Škole online):

Podcast Martina Šochmana o německé hudbě baroka:

Najdete také na Spotify.

Úkoly k podcastu (pro 2. C dobrovolné, nemusíte odevzdávat)
Inspirace k poslechu


Týden od 1. 3.

Prostudujte si materiály o francouzské hudbě baroka.


Týden od 22. 2. – Prázdniny!


Týden od 15. 2.

Od italské hudby (a opery) se tentokrát přesuneme do Anglie. V době středního baroka byl nejvýznamnějším anglickým skladatelem Henry Purcell (Wiki: CZ, EN), v první polovině 18. století to pak byl jednoznačně Georg Friedrich Händel, mohli bychom klidně říci anglický skladatel německého původu. Přečtěte si o něm:
1. Dvojstranu z knihy Hudba: Kompletní obrazové dějiny
2. Kapitolu z knihy J. Šafaříka Dějiny hudby I.
K poslechu doporučuji třeba něco aktuálního opět od Czech Ensemble Baroque.


Týden od 8. 2.

Tento týden si poslechněte podcast, o který se s námi laskavě podělil kolega Martin Šochman. Volně navazuje na náš podcast o počátcích opery.

Podívejte se na odkazy na použité ukázky a inspirace k poslechu.

Také věnujte pozornost naší mapě, kde postupně přibývají další lokality.


Týden od 1. 2.

Přečtěte si něco o Johannu Josephu Fuxovi, vídeňském dvorním skladateli, slavném kontrapunktikovi, autorovi učebnice kontrapunktu, autorovi opery Costanza e fortezza provedené v Praze u příležitosti velkolepých oslav korunovace Karla VI. českým králem v roce 1723. A podívejte se na nedávný stream Fuxova requiem v podání Czech Ensemble Baroque:


Týden od 25. 2.

Uzavírání klasifikace.


Týden od 18. 1.

Závěrečný test – vyplňte do 20. 1. do 20:01!


Týden od 11. 1.

Přečtěte si zatím o českém hudebním baroku z učebnice Dějiny hudby Jiřího Šafaříka. V testu se z toho také něco objeví.


Týden od 4. 1. 2021

Najdete také na Spotify a v dalších podcastových službách.

Poslechněte si podcast o šíření italské barokní hudby a buďte ve střehu příští týden, kdy budete test – a vzhledem k uzavírání klasifikace na něj asi budete mít jen dva až tři dny!


Týden od 14. 12.

Zahrajte si Kahoot o italské instrumentální hudbě baroka. Pozor, máte na to čas do 22. prosince!

Dále si přečtěte něco o čtyřech nejslavnějších koncertech A. Vivaldiho z těchto zdrojů (nemusíte číst všechno, vyberte si podle svého zájmu a jazykových schopností):

  1. Mistři klasické hudby: Le quattro stagioni (případně si přečtěte nějaké další texty o Vivaldim z tohoto webu).
  2. A. Vivaldi, Solo Concerto, La Primavera (1st Movement) z knihy: C. Parrish: A Treasury of Early Music.

Týden od 7. 12.

Pokračujeme v příběhu instrumentální hudby, tentokrát něco o instrumentálním koncertu.


Týden od 30. 11.

Prostudujte si materiály a poslechněte ukázky týkající se ještě instrumentální hudby, ale tentokrát z druhé poloviny 17. století: Sonáta a spol.


Týden od 23. 11.

Vyplňte ve škole online test přiložený k hodině v tomto týdnu (do 1. 12.).

Dále si prostudujte materiály o italské instrumentální hudbě raného baroka.


Týden od 16. 11.

Na státní svátek v úterý 17. 11. (by) naše hodina nebyla. Pokud by se vám po Dějinách hudby stýskalo, podívejte se zatím na zkušební podobu mapy, která bude průběžně doplňována:


Týden od 9. 11.

Tento týden něco o hudebních nástrojích 16. a 17. století:

Poslechněte si si různé nástroje:
Viola da gamba
Consort krumhornů
Rackett (bizár!)
Kytara (renesanční „ukulele“)
Loutna
Theorba („baskytara“ 17. století)
Dulcian (předchůdce fagotu)
Hodně nástrojů dohromady si můžete poslechnout a prohlédnout ve slavné inscenaci Monteverdiho Orfea z Barcelony. Kousek si rozhodně dejte!


Týden od 2. 11.

Tento týden něco o Monteverdim.

1. Nejrychleji ale anglicky:
Classical Nerd: Claudio Monteverdi.

2. Velmi podrobně:

3. Stručně přehledně:


Týden od 26. 10.

Prázdniny!


Týden od 19. 10.

Kdo ještě nevyplnil testíček z minulého týden, mrkněte se ve Škole online v kalendáři na odkaz (V) u hodiny 13. 10. a rychle to napravte. Pro tento týden si poslechněte něco o vzniku opery.

Najdete také na Spofity a v dalších podcastových službách.

Citovaná literatura:
Carolyn Abbate, Roger Parker: Dějiny opery. Posledních 400 let. Praha: Argo, Dokořán 2017.
Michael Wlater: Vzdělávání operních pěvců v 18. a 19. století. Opus musicum, 4, 2020, citace Bontempiho v překladu E. M. Hrdinové.
Terry Pratchett: Maškaráda. Praha: Talpress 1998.


Týden od 12. 10.

Kdo tak ještě neučinil, mrkněte na řešení úkolu, které jsem vám posílal minulý týden.

Pro tento týden si přečtěte dvoustranu z knihy Hudba: velké obrazové dějiny, jež hezky uvádí do období baroka. Udělal jsem tam nějaké opravy (chyby v překladu) a doplnění. Až si to prostudujete, vyplňte kratičký test ve Škole online, který máte přiřazený k hodině 13. 10. – týká se toho, co jsme spolu probírali od září až po tento aktuální text.


Týden od 5. 10.

Děkuji všem, kteří spartovali „Jiné Sanctus“, nebo se o to aspoň pokusili. Počínali jste si velmi dobře. Tady je komentář:

Podívejte se na moje řešení.

Zkontrolujte si svoje spartace, zejména pokud jste si s některými místy nevěděli rady.

Přečtěte si kratičký text muzikologa Jana Kouby o hudbě v českém prostředí v 16. století (tedy v době, z níž pochází naše Sanctus) z knihy Dějiny české hudby v obrazech:


Týden od 28. září

Dlím v karanténě, takže jsem vám připravil nelehký spartační úkol, se kterým si musíte poradit sami.


<< zpět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *